useridguestuseridguestuseridguestERRORuseridguestuseridguestuseridguestuseridguest
FondKřižovníci s červenou hvězdou - generalát a konvent, Praha (1233-1872)
Fonds > CZ-NA > RKr

Řád křižovníků s červenou hvězdou je jediným řádem českého původu. Založila jej roku 1233 sv. Anežka, dcera krále Přemysla Otakara I. a sestra krále Václava I., jako špitální bratrstvo při farním kostele sv. Haštala. O něco později špitál krátce sídlil u kostela sv. Petra na Poříčí a počátkem 2. poloviny 13. století křižovníci definitivně přenesli své sídlo do nového špitálu s kostelem sv. Ducha, později sv. Františka, postaveného u pražského mostu. Již roku 1237 nařídil papež Řehoř IX. špitálnímu bratrstvu, aby se řídilo řeholí sv. Augustina (viz listina ŘKř inv. č. 10). Dne 17. června 1252 nařídil pražský biskup Mikuláš na základě inserované listiny papeže Innocence IV. z 10. října 1250, aby špitální bratři nosili šat ozdobený červenou hvězdou a křížem (viz listina ŘKř inv. č. 42). Listinný archiv křižovnického řádu sahá do počátku pražského špitálu. Patrně v době husitských válek vznikly 2 části listinného archivu - archiv pražského špitálu a archiv velmistra křižovnického řádu. Takto zůstal archiv rozdělen až do konce 17. století. Zatímco listiny velmistrovského archivu se dochovaly velmi dobře, listiny archivu pražského špitálu byly kvůli špatnému uložení poškozeny vlhkem a plísní. Některé z nich byly zcela nečitelné a částečně i rozpadlé již roku 1654, kdy vznikl jejich kopiář, podle vazby nazvaný nejprve Liber ruber a poté Liber aureus (ŘKř kn. 202). K privilegiím špitálního archivu se dochovaly také dva inventáře ze 17. století (ŘKř kn. 203 a 204), ze kterých je možné si učinit představu o uspořádání a uložení listin v nejstarší době. Čísla inventáře ŘKř kn. 203 se dochovala i na rubu originálních listin. Z číslování na rubu listin ze skupiny velmistrovského archivu (číslicím předchází písmeno N) je patrné, že i tato část listinného archivu byla na přelomu 16./17. století sepsána do inventáře, který je však dnes nezvěstný. Po znovuobsazení pražského arcibiskupství byli v letech 1552-1694 pražští arcibiskupové zároveň velmistry křižovnického řádu. Po této době se velmistrovské listiny vrátily zpět do archivu pražského špitálu. K novému uspořádání a inventarizaci archivu došlo v roce 1736, poté v roce 1925 a během 2. světové války. Tehdy byl křižovnický archiv k pořádání převezen do Archivu země České, odkud se po válce vrátil zpět majitelům. Avšak již v roce 1950 byl zabaven a převezen do tehdejšího Ústředního archivu ministerstva vnitra, jednoho z předchůdců Národního archivu. Listiny byly nově uspořádány a zinventarizovány Karlem a Věrou Beránkovými (inventář z roku 1983). Po sametové revoluci v roce 1989 zůstal listinný fond Řádu křižovníků s červenou hvězdou v odborné péči Národního archivu, a to na základě depozitní smlouvy. Kromě listin velmistrovského archivu a pražského špitálu jsou ve fondu uloženy listiny komend v Chebu, Mostě, proboštství v Hradišti sv. Hypolita, Chlumu sv. Maří, řádových far v Karlových Varech, Lokti, Kynšperku nad Ohří aj.; ze zahraničních pak listiny komend slezských (např. Vratislav), někdejších Uher (Bratislava, Budín) a rakouských (Vídeň). Literatura: Alena Pazderová a kol., Průvodce po archivních fondech a sbírkách, I. díl, 3. sv., Praha 2005, s. 141-152. Archivní pomůcka: Karel Beránek - Věra Beránková, Archiv křižovníků s červenou hvězdou v Praze, I. díl - Listiny 1233-1872. Inventář SÚA, Praha 1983. Edice: Codex Diplomaticus et Epistolaris Regni Bohemiae; Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae; Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV., Tomus V. Fontes Archivi nationalis, Pars I Litterae monasteriorum, Fasc. 1, 1378-1397, ed. K. Beránek - V. Beránková (2006), Fasc. 2, 1398-1419, ed. K. Beránek - V. Beránková (2007)