useridguestuseridguestuseridguestERRORuseridguestuseridguestuseridguestuseridguest
FondArchiv města Strážov (1525-1836)

Doba vzniku městečka Strážova (něm. Drosau) není spolehlivě určitelná. Někteří badatelé ji kladou na počátek 13. stol., kdy zde měl být zemanský dvůr s tvrzí. Jako nejstarší osady v okolí jsou označovány Víteň, Božtěšice a Brtí. Snad tudy směřovala i odbočka obchodní cesty z bavorského Zwieselu (po r. 1250) přes Pancíř, Můstek, Prenet, odtud do Městiště, Strážova a Janovic. Farní kostel sv. Jiří se připomíná v pol. 14. stol. První písemné prameny se vztahují k letům 1367 a 1372, kdy bylo blízké okolí rozděleno na vladycké dvory (Strážov, Víteň, Božtěšice a Brtí), jejichž držiteli byli Bohuslav, Otík, Bušek a Sulka. R. 1379 jsou z uvedených jmenováni ještě tři držitelé (kromě Otíka). R. 1393 bylo vladycké zboží rozděleno na tři části. Víteň se stala samostatným dvorem v držení Valkounů z Adlaru. R. 1410 je připomínán Jan Valkoun z Adlaru a jeho bratranec Vilém. Koncem 15. stol. byla tvrz zřejmě zbořena, r. 1540 je označována jako pustá. Víteňské zboží bylo připojeno k Opálce. Strážov držel r. 1393 Otík ze Strážova, r. 1404 je připomínán Otík a Volkmar ze Strážova. Tvrz Opálka byla r. 1392 nebo 1393 nově založena Buškem z Opálky. V předešlém roce koupil spolu se Slaviborem z Přešína dvůr Krotějov. Strážovští vladykové vymřeli koncem 15. stol. R. 1496 se připomínají Jan a Bohuslav jako poslední příslušníci rodu. Strážovské zboží bylo od té doby spojeno s opáleckým.

 Městečko Strážov střídalo majitele spolu s Opálkou poměrně často. Od r. 1483 byla Opálka v držení Škorňů z Malonic. Počátkem 16. stol. získal panství Zdeněk Lev z Rožmitálu, jehož syn Adam jej postoupil později Alžbětě z Pacova. Jako poručník spravoval tento majetek Vilém Švihovský z Rýzmberka, který vymohl na králi Ludvíkovi r. 1524 a 1525 udělení privilegií pro městečko Strážov. První z nich ze 24. 6. 1524 se nedochovalo v originále, ale jeho inzert je v konfirmaci privilegií pro městečko císařem Ferdinandem II. r. 1630 (L 2). Tímto privilegiem uděluje panovník Strážovu týdenní trh každou sobotu a dva trhy výroční, jeden na sv. Jiří a druhý na sv. Martina, vždy se 14 následujícími dny. „Aby obyvatelé městečka, majíc takovou milost a obdarování naše, tím dostatečněji to městečko stavěti a opravovati a také živnosti své vésti mohli.“ Městečko zároveň dostalo právo vyšší i nižší popravy „aby tu mordéři, loupežníci, zloději a jiní všelijací zločinci popravováni a trestáni bývali.“ Druhým privilegiem z 22. 9. 1525 se městečku uděluje vyobrazený znak, pečeť a právo opevnit se. Vilémovi Švihovskému z Rýzmberka a jeho dědicům se povoluje vybírat clo na silnici od Zwieselu a Nýrska do Strážova, za to musí strážovští udržovat mosty a cesty v dobrém stavu (L 1). Listina představuje důležitou zmínku o této obchodní stezce. Od této doby se údajně rozlišuje Starý a Nový Strážov, přibližně do r. 1630.

R. 1540 majitel Opálky a s ní i Strážova již zmíněný Adam Lev z Rožmitálu odevzdal Opálku s dvorem poplužním, městečko Strážov, tvrz pustou Víteň atd. své věřitelce Alžbětě z Pacova. Po Alžbětě držela statek její sestra Markéta, která ho postoupila Šternberkům, a ti panství prodali r.1590 Janu st. z Lobkovic. Ten téhož roku zemřel a panství získal jeho bratr Bohuslav Havel z Lobkovic, který si vyžádal na císaři Rudolfovi II. potvrzení starších privilegií pro Strážov. Císařovou listinou z 9. ledna 1595 byla potvrzena městečku všechna privilegia udělená Ludvíkem Jagellonským. Vzhledem k vysokým nákladům, které měl držitel městečka s údržbou cest, bylo clo stanoveno ve výši 1 groš bílý z vozu s nákladem a půl groše bílého z vozu prázdného (inzert listiny v L 2).

Po Bohuslavovi z Lobkovic zdědila opálecké panství včetně Strážova jeho manželka Alžběta Lobkovicová z Kolovrat a Volf Novohradský z Kolovrat, Bohuslavův strýc. Byli majiteli jen do r. 1597, kdy Alžběta zemřela. Dědil po ní její otec Kryštof Jindřich Krakovský z Kolovrat. V držbě Kolovratů bylo panství do r. 1630, kdy je koupil Jiří Adam Bořita z Martinic. Připojil k panství r. 1637 a r. 1640 obě části panství Klenová a spojil je s Opálkou. Bořita z Martinic získal pro městečko opětovné potvrzení privilegií. Císař Ferdinand II. 22. května 1630 potvrdil privilegia Ludvíka Jagellonského z 24. 6. 1524 a z 22. 9. 1525, týkající se udělení týdenního trhu v sobotu, poprav a mýta a privilegium Rudolfa II. o výši vybíraného cla (L 2). 25. dubna 1647 potvrdil městečku privilegia Ferdinand III. s tím, že sobotní trh je nadále přesunut na čtvrtek a potvrzení sobotního trhu svým otcem označuje za omyl, který má být jeho listinou napraven. Kromě toho je městečku dovolen sklad soli (L 3).

Klenová byla s Opálkou spojena až do r. 1698. V průběhu 17. stol. byly majitelkami statku ještě Maxmiliána z Valdštejna (1656), která jej prodala Isabele Amalii Švihovské z Rýzmberka (1669). R. 1673 koupil Opálku od Ignáce Karla ze Šternberka hrabě Pavel z Morzina, r. 1701 ji odprodal jeho syn Ferdinand Matyáš z Morzina Aloisi Bonaventurovi Alternsheim, jenž ji v tomtéž roce prodal Václavu Alex. Hildprantovi z Ottenhausen. Ten ji r. 1721 prodává rytíři Karlu Richardu Josefu ze Schmiedeln. Statky r. 1730 exekutivně přešly na Karla Jáchyma hraběte Bredu. Pro úpadek byly převedeny na Jana Karla a Rozinu Jiříkovy, od kterých koupil Opálku r. 1755 Karel Josef kníže z Palmů. Ten byl majitelem panství bystřického a od té doby byla Opálka a s ní i Strážov součástí panství Bystřice. Od knížat z Palmů koupil celé panství r. 1839 Karel Antonín kníže Hohenzollern Sigmaringen. Po pozemkové reformě byl z Opálky vytvořen zbytkový statek a prodán.

Městečko Strážov nejspíše vzniklo někdy kolem pol. 14. stol., kdy je snad založili Valkouni z Adlaru. Dobou rozkvětu těchto měst bylo 15. a 16. stol., což souvisí s hospodářským podnikáním šlechty. Totéž období a tytéž příčiny daly vzniknout dvěma nejstarším privilegiím městečka. Ve Strážově byla objevena stříbrná ruda, a to byl zřejmě hlavní důvod angažmá Viléma z Rýzmberka ve prospěch městečka. O Strážovu jakožto horním městě nejsou ale prakticky žádné písemné prameny s výjimkou ojedinělých archeologických nálezů a po správní stránce byl Strážov městečkem poddanským.

Ve fondu se dochovaly dvě konfirmace městských privilegií z r. 1740 a 1747 (L 4 a L 5) a tři tržní privilegia z let 1770, 1787 a 1836 (L 6–L 8).