Karel V., císař římský, na žádost svého bratra Ferdinanda, infanta španělského a arcivévody rakouského, který spolu s Karlem V. po smrti římského císaře a rakouského arcivévody Maximiliána zdědil rakouský dům se všemi knížectvími, hrabstvími atd., potvrzuje všechna privilegia, výsady a práva na veškerá území, která rakouský dům získal od římských císařů a králů, zvláště ta, která se týkají markrabství a vévodství rakouského zvláště zřeknutí se práv císaře v rakouském vévodství, postavení knížete jako tajného rady v říši, osvobození od platů císaři, úprava vojenské služby knížat, přijímání lén, zastupování knížete před říšským právem, místo na sněmu, vojenská pomoc od Říše; Říše nemá mít v Rakousku léna; potvrzuje se vláda v zemi nejstaršímu arcivévodovi a nedílnost země, příslušnost poddaných nikoli k říšským soudům, ale k arcivévodskému soudu, jeho obsazení a odvolání od něho; upravuje se postavení židů, práva arcivévodů v hospodářském životě země, právo udílet šlechtictví a úřady i hodnosti, legitimovat a naproti tomu sesazovat nevhodné; náleží jim obrana biskupství, klášterů atd. Mají být v platnosti výsady rakouských arcivévodů vydané císařem Jindřichem IV., Jindřichem V., Fridrichem I., Rudolfem I., Albrechtem I., Jindřichem VII., Ludvíkem /Bavorským/, Karlem IV., Václavem, Zikmundem, Fridrichem III., které se potvrzují. 

Language: německy