Matyáš II., císař římský a král německý, uherský a český, udílí na žádost svého strýce Karla vévody münsterberského a olešnického, nejvyššího hejtmana obojího Slezska, za služby, které prokazoval po dobu 53 let císařům Ferdinandu I., Maximiliánovi II., Rudolfovi II. i jemu /a po něm rovněž jeho synové Jindřich Václav a Karel Fridrich/ Karlovi, jeho synům a jejich dědicům léna jejich knížectví, hrady, kláštery, obyvatele, platy, soudy, doly, minci atd. a potvrzuje všechna privilegia a výsady udělené králi a císaři Janem /Lucemburským/, Karlem /IV./, Václavem /IV./, Zikmundem, Albrechtem, Ladislavem /Pohrobkem/, Jiřím /z Poděbrad/, Matyášem /Korvínem/, Vladislavem, Ludvíkem, Ferdinandem /I./ a Rudolfem /II./: Karel a jeho dědici mohou své země komukoli prodat, zastavit nebo odkázat. Všem poddaným království se nařizuje práva uvedených münsterberských knížat respektovat. Matyáš si vyhrazuje pouze povinnosti a služby, jimiž byla knížata odedávna povinna českému králi a koruně. 

Language: německy