Rudolf II., císař římský a král uherský, německý a český, vydává zástupcům stavů Horního a Dolního Slezska Weikhartovi z Promnic, Hanuši Jiřímu ze Zedlitz, Zikmundovi z Burghausu, doktoru práv Ondřeji Geißlerovi a Václavu Otterovi na jejich žádost z moci krále českého a knížete slezského, obdobně jako dal v Čechách stavům podobojí, majestát na svobodu augspurského vyznání: Obyvatelé augspurského vyznání mají užívat svých kostelů, klášterů, škol, far, nadací, platů, všichni poddaní světských i církevních vrchností v městech i na venkově mají svobodu víry a nesmějí pro ni být vystěhováni nebo zbaveni úřadu. 2.) Obě strany - katolíci i augspurští si mají ponechat nadace, kláštery, kostely, konsistoře i desátky, které mají z titulu původní fundace, patronátního práva apod. 3.) Mohou zřizovat další kostely a školy 4.) Mají podléhat svým konsistořím a tam, kde nejsou, je zřizovat, při ordinacích kněží zachovávat dosavadní řád, v manželských věcech se podřizovat buď slezské augsburské konsistoři nebo zřízené generální konsistoři /kterou by do 1 měsíce musel ratifikovat/, dbát, aby přitom nedocházelo k příbuzenským sňatkům, a zachovávat způsob trestů platný u augsburských konsistoří v Říši. 5.) Pohřbívání v kostelích i na hřbitovech, i katolických, se má dít u každého podle jeho ritu, tam, kde mají obě vyznání společný kostel a hřbitov, mají si zřizovat zvláštní. 6.) Ruší se mandáty proti augsburskému vyznání. Obě vyznání se nemají vzájemně rušit obřady, zasahovat si do úřadů, nikdo nesmí být utlačován pro víru a nucen k jiné. Slibuje za sebe i za své nástupce zachovávat říšský náboženský mír a nařizuje hejtmanům obojího Slezska respektovat práva stavů a obyvatel augspurského vyznání a hájit je. 

Language: německy