Pavel Mainpöck, písař dvorské kanceláře a veřejný notář, vydává opisy privilegií kláštera řeholních kanovníků na Hoře P. Marie v Kladsku, předložených Jeremiášem Alnbeckem, kancléřem pražského arcibiskupa Martina, jako prokurátorem probošta řečeného kláštera Kryštofa Kirmesera:1) Arnošt, arcibiskup pražský a jeho bratři Smil a Vilém z Pardubic dávají proboštu a řeholním kanovníkům při kostele P. Marie v Klodzku (Glacz) statky, které koupili se svolením Karla IV. od Rence (Renczone) a Mikuláše z Glaubic (Klobucz), a to 37 lánů v Szalejówu Dolnem (Sweidlerdorff inferiori) s loukou a poli o výnosu 2 lánů, 2 1/2 lánu v Szalejówu Gornem (Sweidlerdorff superiori), 6 lánů bez 2 1/2 prutu v Goscislawi (Bertholdorff) a alodium s 2 1/2 lány v Zelaznu (Isenrichdorff) a zahradu před kladským hradem s domem na hradě. 23. října1350, Praha. 2) Papež Kliment VI. na žádost pražského arcibiskupa Arnošta a probošta a konventu kláštera Hory P. Marie v Kladsku potvrzuje Arnoštovo založení tohoto kláštera. 26. dubna 1351, Avignon. 3) Karel IV., císař římský a král český, dává souhlas a potvrzuje, že pražský arcibiskup Arnošt a jeho bratři Smil a Vilém z Pardubic koupili od bratrů Rence (Rentschone) a Mikuláše z Glaubic /Glubos) za 718 těžkých hřiven (po 64 groších) 37 lánů s loukou aj. poli v Szalejówu Dolnem s ročními výnosy 2 lánů, v Szalejówu Gornem 2 1/2 lánu, v Goscislawi (Bertholdi villa) 6 lánů bez 2 1/2 prutu a v Zelaznu 2 1/2 lánu a zahradu u kladského hradu a dvůr na hradě a dali to koleji řeholních kanovníků Hory P. Marie v Klodzku, kterou nově založili. Karel IV. přidává kanovníkům šoltyse vsí Szalejów Dolny a Goscislaw, rychty s jejich příslušenstvím, důchody z polesí v obou Szalejówech, Goscislawi a Zelaznu, platy do královské komory z uvedených lánů v penězích i naturáliích a osvobozuje lány, zahrady, louky, rybolov, dvůr na hradě, vodstva, šoltyse a rychty od všech služeb a povinností i platů, od povinnosti nechat krále sídlit na kladském hradě a od vší světské pravomoci českých králů. Ustanovuje, že všechny jejich statky podléhají církevnímu právu a mají církevní imunitu. Trest za nedodržení činí 100 hř. čistého zlata. 23. říjen 1350, Praha. 4) Basilejský koncil potrvrzuje k žádosti kláštera P. Marie v Kladsku toto inserované privilegium. Basilej, 18. srpna 1438: Zikmund, císař římský, král uherský a český, bere klášter a jeho statky v ochranu a ustanovuje mu za ochránce přední církevní i světské hodnostáře a města s jejich poddanými v říši i Českém království; Basilej, 12. května 1434. 5) Zikmund, císař římský, král uherský a český, oznamuje všem hejtmanům, purkrabím, rychtářům, fojtům, purkmistrům atd. všech vsí a měst, zvl. Prahy, Mělníka, Litoměřic, Nymburka, Hradce, Jaroměře, Náchoda a Kladska, že mají být konzervátory práv kláštera P. Marie v Kladsku. 28. března 1434, Basilej; 6) Jindřich, kníže münsterberský, rozhoduje spor mezi obyvateli Kladska a klášterem o vybírání poplatku zv. "Wargelt" ve prospěch kláštera a osvobozuje jej od toho poplatku a dalších břemen; 14. října 1475, Kladský hrad; 7) Týž potvrzuje klášteru všechna jeho privilegia a bere jej v ochranu. 16. říjen 1475, Kladsko; 8) Maxmilián II., císař římský, král uherský a český, potvrzuje klášteru všechna privilegia, 17. duben 1577, Pražský hrad. 

Language: latinsky