Královští úředníci rozhodují jménem císaře /Maximiliána II./ dekretem ve sporu městečka Stráže a 13 vsí, patřících k přimdskému panství, s bratry Adamem, nejvyšším dvorním sudím, a Henrychem ze Švamberka na Přimdě, jejich zástavními pány: vaření piva, na jehož odnětí si Strážští stěžují, se jim nepovoluje, protože tato výsada není obsažena v jejich privilegiích; mají brát pivo z panského pivovaru. Stejně náleží vrchnosti právo přijímat a propouštět sousedy, protože rovněž není obsaženo v privilegiích. Rychtáře má volit a dosazovat městečko se souhlasem vrchnosti. Děti Strážských, případně i jejich matky, zemře-li otec, nemá vrchnost brát násilím do služby; děti mají být ponechány rodičům, pokud je potřebují, a pouze chtějí-li je dát sloužit, mají jít dobrovolně do služby vrchnosti za stravu a plat. Právo kšeftu a dědění nejbližších příbuzných při úmrtí bez závěti a bez přímých dědiců Strážským zůstává. Nemají být nuceni k náležitým robotám, pouze forami pro vrchnostenské stavění na panství jsou povini. Nemají být nuceni prodávat vrchnosti koně, dobytek a obilí levněji, jen přebytky a za obvyklou cenu. Strážští a obyvatelé vsí patřících k rychtě v Bělé mohou užívat svobodně svých lesů, ale nemýtit je zbytečně. Obyvatelé vsí Jadruž, Kundratice (Kundratel), Třískolupy, Rájov a Orlov mají právo na stavební a palivové dříví z královských lesů. Žádosti Strážských o náhradu škod způsobených Švamberky rabováním domů a kostelů se nevyhovuje, protože šlo jen o malé škody v domech zaviněné neposlušností měšťanů vůči krajských hejtmanům. Za nespravedlivé obvinění a zlehčování vrchnosti, neplacení poplatků, výhružky, působení škod v lesích atd. budou Strážští potrestání císařem podle jeho uvážení. 

Language: česky