Kurfiřt August, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšenský a purkrabí magdeburský, vyznává, že král Ferdinand I. propůjčil saskému vévodovi Janu Vilémovi, lantkraběti durynskému a markraběti míšenskému, Augustovým dědicům - markrabatům míšenským - tato léna české koruny: polovinu hradu Dohna (Dohnen), Lauenstein (Löwenstein), Hohnstein (Honstein), Wildenstein, Senftenberg, Finsterwalde, Pirna (Pirn), Dippoldiswalde (Dippolswalde), Königstein, /Bad/ Gottleuba (Gotleube), clo v Drážďanech (Dressden), Tharandt (Tarandt), Radeberg (Radebergk), Stollberg (Stolbergk), Frauenhain, Saathein (Sathan), Elsterwerda, Strehla (Strelen), Glaubitz (Glaubtzk), Tiefenau (Tiefenaw), Rathen, Zabeltitz, Döhlen (Dolen), Gruben, Werdenhain (Grubwerdenhain), Weesenstein (Wesenstein), Bärenstein (Bernstein), /Stadt/ Wehlen (Welenn), Mückenberg (Muckenbergk), Schönfeld (Schonbergk!), Hautenstein (Hirschstein!), Mühlberg (Mulbergk), Liebenthal, Lichtenwalde, Rechenberg a Rabenau, dále Leisnig (Leissnigk), Eilenburg, Colditz, úřad ve Schwarzenbergu (Schwartzburgk), podle smluv, uzavřených v Praze 14. října /15/46 a ve Schneebergu 26. října /15/56, a společně v Saalfeldu (Salueldt) a ostatní léna a statky, které mají bratři knížata saská, jeho bratranci, od krále a české koruny, se vším vyjmenovaným příslušenstvím a právy s výjimkou lenní svrchovanosti jako dědičná léna. Kdyby saské a míšenské knížectví připadlo jednomu kurfiřtovi, má být nositelem lén kníže z jeho příbuzenstva, kterého kurfiřt určí. Kdyby si na tato léna činil někdo nárok, mají je jejich držitelé hájit osobně před králem jako lenním soudcem. V jiných záležitostech před soud českého krále nepříslušejí a i v lenních věcech mají být souzeni podle saského práva. Ke královskému soudu v lenních věcech mají být obesíláni jako lenní knížata české koruny a jednání nemá být jinde než v Praze nebo ve Vratislavi (Pressla) na královském dvoře. Vazalové, jimž oni sami udělují léna, spadají pod jejich markrabský míšenský soud jakožto lenních pánů. Král jim jménem svým i svých nástupců potvrdil listy, smlouvy, privilegia a svobody propůjčené jim a jejich předkům od bývalých českých králů, zvláště od krále Jiřího, a slíbil jim ochranu. Vévoda Jan Vilém složil Augustovým jménem králi lenní slib. 

Language: německy