useridguestuseridguestuseridguestERRORuseridguestuseridguestuseridguestuseridguest
FondAugustiniáni Jevícko (1342-1597)
Fonds > CZ-MZA > E02

    Foltýn, D. a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005, s. 337-341

  1. E 2 - Augustiniáni Jevíčko
  2. Přesný rok založení není znám, avšak na základě listin se zdá pravděpodobné, že tomu bylo někdy těsně před rokem 1372. Do konce 14. století pak klášter v Jevíčku získal několik vesnic a další majetek, který se pak stal zdrojem jeho příjmů. Za husitských válek byly budovy klášter poničeny a majetek rozkraden. V následujícím období proto usilovali představení kláštera o restituci majetku a obnovu řeholního života, což se dařilo jen obtížně. K určité obnově došlo až po třicetileté válce, avšak až do svého zrušení v r. 1784 byl klášter osazen jen malým počtem řeholníků.

    Malý, ale vcelku dobře zachovaný archiv umožňuje badatelům poznávat nejen vývoj a majetkovou strukturu kláštera, ale i jeho působnost a vztahy z bezprostředním okolím. Archiv obsahuje dohromady 11 listin a 4 kartony spisového materiálu.

    Moravský zemský archiv v Brně je nejstarší existující archivní institucí v České republice. Byl založen roku 1839 z iniciativy moravských stavů za účelem podrobného výzkumu moravských dějepisných pramenů. V roce 1855 získal archiv novou organizaci a náplň a měl se stát nezávislou institucí, kde by se nejen pěstovala historická věda, ale současně by plnil i důležité archivní poslání. Měly se v něm shromažďovat a zpřístupňovat veškeré moravské stavovské písemnosti vzniklé před rokem 1800, ale postupně i další soubory dokumentů jiných institucí – státních úřadů, měst, šlechticů a klášterů. Jako zemská instituce působil v podstatě až do roku 1949. V současné době je Moravský zemský archiv důležitou pramennou základnou pro poznávání dějin historické země Moravy, respektive jejích jižních oblastí (fondy k severní části Moravy jsou z velké části uloženy v Zemském archivu v Opavě). Uchovává archiválie moravských zemských stavů a samosprávy od roku 1310, jejichž součástí je i historicky významný soubor moravských zemských desek. Dále se zde uchovávají archiválie moravských, případně moravskoslezských zemských a po roce 1949 krajských orgánů politické, finanční a soudní správy, církevní fondy včetně archivů klášterů zrušených za josefinských reforem na konci 18. století. Mezi lety 1956 a 1960 se součástí Moravského zemského archivu (tehdy zvaného Státní archiv v Brně) staly archiválie zaniklých zemědělsko-lesnických archivů. Šlo o někdejší jihomoravské oblastní pobočky Státního archivu zemědělského, které po roce 1945 převzaly větší část zestátněných archiválií jihomoravských velkostatků a šlechtických rodin, které se tak dostaly rovněž do Moravského zemského archivu. Archiválie, které byly převzaty do péče v nejnovější době, pak představují fondy jednotlivých firem a podniků.

    Archivní fondy jsou podle jednotlivých typů původců rozděleny na několik fondových skupin: A – stavovské samosprávné úřady a instituce; B – státní politická správa na úrovni země a krajů; C – soudní správa na úrovni země a krajů; D – finanční správa, katastry a mapy; E – církevní instituce; F – velkostatky, státní statky a lesní závody; G – sbírky, rodinné archivy a osobní pozůstalosti, politické strany a společenské organizace; H, K a L – archivy podniků, firem a výrobních družstev.